Digitalizace stavebnictví v praxi

 Automatický systém na kontrolu liniových staveb ve vývoji

 

Národní centrum stavebnictví 4.0 má mnoho plánů (testbedy), především ale společný „tah na branku“ (legislativa), snahu měnit mediální obraz stavebnictví, ale i pomáhat s dotačními programy na výzkum a vývoj. To vše má přispět k transformaci stavebnictví. Pokud jste firma v oboru stavebnictví, akceptujeme vaše plány a současnou situaci - někoho trápí vysoká spotřeba energií, jiný chce vyvíjet a inovovat své produkty, další ušetřit čas a peníze.

Stát zadává projekty v obrovských objemech – nepřítelem těchto projektů jsou různé prodlevy a často i lidský faktor. Žádosti musí být podány rychle a kvalitně.

Centrum nabízí pomoc při podávání žádostí o dotační prostředky z národních i evropských zdrojů. Právě na dotační řízení se dnes podíváme blíže s projektovou managerkou NCS4.0, Simonou Hrachovou, konkrétně na projekt podaný na Ministerstvu dopravy z fondů VAVAI.

Proč spolupracovat s NCS 4.0 při psaní žádosti?

Národní centrum stavebnictví 4.0 nabízí všem partnerům sdružených v platformě možnost propojení vhodných subjektů s tvorbou architektury a společných vědecko-výzkumných projektů. Projektový tým NCS 4.0 má stabilní vysokou úspěšnost při získávání finančních prostředků z projektů VaVaI, má i zkušenosti s projektovým řízením národních programů a operačních programů financovaných z EU. Na základě účinné spolupráce bude možné know-how projektového řízení sdílet s partnery.

Jak takový proces vypadá a kdo všechno se na něm podílí?

Tato spolupráce je vždy individuálně nastavována dle potřeb jednotlivých partnerů. Součástí spolupráce je diskuse o vhodných dotačních formátech, o pomoci se sestavením řešitelského týmu společných projektů a projektového řízení v celém životním cyklu projektu. Projekt lze rozdělit na tři části. Příprava, ve které je nutné zformulovat projektový záměr. Ten je finalizován podáním projektové žádosti poskytovateli. Druhá fáze se týká vlastní realizace projektu dle harmonogramu. Často zanedbávanou, ale důležitou součástí je implementační období, kdy účastníci i poskytovatel hodnotí s časovým odstupem dopady projektu.

Proč volit cestu k digitalizaci přes projekty/dotace státu?

Inovační strategie České republiky 2019–2030, schválená usnesením vlády, je strategický rámcový plán, který předurčuje vládní politiku v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Jedním z devíti navzájem provázaných pilířů strategie je právě digitalizace.  Lze tedy očekávat vyhlašování výzev na podporu projektů, které se budou digitalizací zabývat v rámci jednotlivých oborů průmyslu v ČR.

Validátor liniových staveb 

Projekt, který vznikl ve spolupráci s NCS 4.0 se čtyřmi společnostmi ze skupiny Sudop Group, ČVUT a ŘSD a SŽ v pozici garantů projektu, byl podán zhruba před dvěma měsíci a je nyní ve fázi hodnocení. Zatím mu ještě nebyla přidělena finanční podpora.

O projektu jsme si povídali s hlavním řešitelem panem Fornůskem a zástupci spolupracujících firem.

„Hlavním cílem pilotního projektu je vytvořit automatický systém, který bude samostatně provádět kontrolu a ověření správnosti technického řešení projektů liniových staveb, konkrétně pozemních komunikací a železniční infrastruktury. Automatizace kontroly nejprve na straně projektanta a později i na straně investora či státní správy výrazně urychlí a zjednoduší proces stavebního řízení. Díky moderním počítačovým a informačním technologiím dojde k včasnému odhalení případných chyb v projektu a lze je takto efektivně opravit ještě ve fázi přípravy stavby. Toto řešení je v souladu se strategií Průmyslu 4.0. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky projektování liniových staveb bude v tomto pilotním projektu vhodně zvoleno ke kontrole několik významných technických parametrů,“ vysvětluje Jindřich Fornůsek.

Automatická kontrola projektů

V oblasti projektování pozemních komunikací se digitalizace návrhových procesů bohužel zavádí, i vzhledem k různým specifikům těchto staveb, s určitým zpožděním oproti pozemnímu stavitelství. Ačkoli již v některých projekčních softwarech existují dílčí kontrolní mechanismy vybraných návrhových prvků, je v současné době do značné míry správnost návrhu závislá na kvalitě projektanta a jeho zodpovědném přístupu.

Kritickým bodem je v současnosti také odborná úroveň a časové možnosti pracovníků dotčených orgánů státní správy, kteří mají schvalování a kontrolu projektů na starosti. Opět zde figuruje lidský, značně proměnný faktor, který může vést k nesprávným nebo dokonce nebezpečným řešením a následným finančním ztrátám při výstavbě. Zároveň je třeba zmínit i časové hledisko. V dnešní době probíhá kontrola pomocí lidských zdrojů (protože nic jiného neexistuje), a je tedy u rozsáhlých dopravních staveb časově velmi náročná.

„Automatizovaná kontrola návrhových prvků, která je cílem tohoto projektu, dokáže proces připomínkování dokumentů ze strany investorských veřejných organizací zkrátit na minuty nebo hodiny oproti stávajícím týdnům až měsícům, a to i u rozsáhlých infrastrukturních staveb. Tato časová úspora  samozřejmě přináší i velmi rychlou zpětnou vazbu k samotným zpracovatelům projektu. Automatická kontrola klíčových stavebních a technologických prvků u dopravních komunikací výrazně zjednoduší práci projektantům i odpovědným veřejným institucím, “ míní Jiří Pavel, ředitel Správy Železnic.

V případě projektové dokumentace silničních staveb je situace obdobná. Dosud není do praxe zaveden žádný automatizovaný kontrolní systém v návaznosti na předpisy specifikující požadavky dokumentace a technické detaily. V oblasti pozemních komunikací i železničních staveb se tedy jedná o inovativní řešení s jasně stanovenými cíli, které jsou díky možnostem dnešní výpočetní techniky a vzhledem ke složení řešitelského týmu v rámci tohoto projektu proveditelné.

 

Ředitelství silnic a dálnic vidí velký přínos projektu v eliminaci chyb. „Z pohledu investorské organizace je zásadní otázkou, nad rámec všech zmiňovaných přínosů, určitá „kvalita a důvěryhodnost“ objednávaných a přebíraných dat. Je třeba zdůraznit, že digitální data o stavbě jsou primárně zdrojem dat či databází pro další interní informační systémy, které se dále využívají pro analytické, pasportní a evidenční činnosti, především při výkonu majetkové správy. Je tedy zřejmé, že automatizovaná kontrola dat při jejich pořizování by měla eliminovat komplikace vzniklé procesním pochybením či lidským faktorem, “ vysvětluje Ing. Josef Šejnoha, vedoucí Oboru strategie.

Rychlejší, levnější a transparentní

Přínosy tohoto projektu by měly pocítit všechny zainteresované strany – projektanti, investoři (ve veřejném i privátním sektoru) a státní správa. Automatizace kontrol návrhu pozemních komunikací či železniční infrastruktury nejen zrychlí celý proces schvalování a eliminuje chyby lidského faktoru, ale také bude méně zatěžovat komunikaci a administrativu mezi účastníky přípravy stavby.

Další nespornou výhodou je snížení požadavků na vysokou odbornost a znalosti.  Na trhu práce je lidí s těmito schopnostmi nedostatek, takže dát šanci méně kvalifikovaným nebo rekvalifikovaným pracovníkům je velkou předností tohoto projektu.

„Výpočetní technika a projekční výrobní nástroje udělaly za posledních 10 let velký skok kupředu. Díky digitalizaci a novým formám požadované projektové dokumentace je možné zjednodušit a zpřesnit vzájemnou komunikaci mezi projektantem a investorem. Vedlejším efektem je pak úspora při opakovaném tisku klasických papírových výkresů a z toho vyplývající menší dopad na životní prostředí. Automatizace kontrol návrhu už v přípravné fázi umožní včas odhalit nesoulad mezi projektem a závaznými standardy a v konečném důsledku ušetří na stavbě u víceprací řády desítek až stovek milionů korun,“ dodává Martin Folber, manažer technického rozvoje SUDOP Group.

Je v zájmu všech zúčastněných stran, aby byla digitalizace a procesy automatické kontroly stavebních projektů vytvořeny a dále rozvíjeny. I po skončení tohoto projektu a nasazení jeho výsledků do praxe bude automatická validace nadále rozvíjena o další moduly, jako např. kontroly odvodnění, datovou kontrolu atributů digitálních modelů staveb (DiMS) a formálních náležitostí výkresů (seznamy hladin, obsah rozpisky apod.).