Petr Juračka o Stavební gramotnosti, cestě ke stavebnictví a práci s mladou generací

Ještě na gymnáziu chtěl být profesorem historie. Dnes pracuje v geotechnice, věnuje se velkým stavebním projektům a jako lektor Stavební gramotnosti představuje stavebnictví žákům základních a středních škol. Petr Juračka je příkladem toho, že cesta ke stavebnictví nemusí být přímá – a že někdy stačí jeden člověk, který vám ukáže, že na něco máte.

Právě proto NCS4.0 spolupracuje s iniciativou TECH Republic, která prostřednictvím programu Stavební gramotnost jezdí přímo na školy a mluví o stavebnictví s mladou generací. Nejen aby dětem představili stavebnictví jako atraktivní obor, ale především aby jim ukázali, jak široké možnosti nabízí.

Od historie ke geotechnice

Petra dlouho vůbec nenapadlo, že by jednou pracoval ve stavebnictví. Na gymnáziu měl jasno: jeho budoucností měla být historie a ideálně akademická kariéra.

Zlom přišel až ve třetím ročníku, kdy ve škole absolvoval test profesních předpokladů. Testy mimo jiné ověřovaly prostorovou představivost a matematické dovednosti. Následná konzultace s kariérní poradkyní mu otevřela dveře, o kterých do té doby vůbec neuvažoval.

„Do té doby jsem si říkal, že technika není pro mě. A najednou mi někdo řekl: máš na to.“

Začal proto přemýšlet o technických oborech na VUT v Brně. Zaujalo ho například oceňování nemovitostí, které ho přivedlo ke studiu na Fakultě stavební.

Ani tady ale nebyla jeho cesta přímočará. Ekonomická stránka stavebnictví ho nakonec nezaujala tolik, jak původně čekal. Postupně zjistil, že ho baví především konstrukce, výpočty a technická stránka oboru. Přes všeobecné inženýrství se nakonec dostal ke geotechnice – zakládání staveb, zemním tělesům a tunelům s dalšími podzemními stavbami.

A právě jeho vlastní cesta podle něj dobře ukazuje jednu z největších předností stavebnictví: Člověk nemusí přesně vědět, co chce dělat, už ve chvíli, kdy si vybírá školu.

Stavebnictví není jen stavba domu

Jedním z problémů, které se Stavební gramotnost snaží řešit, je podle Petra právě zúžená představa mladých lidí o tom, co stavebnictví vlastně znamená.

„Spousta lidí vidí stavebnictví hrozně úzce. Jen jako výstavbu. Přitom těch možností je strašně moc.“

A jeho vlastní kariéra je toho důkazem.

Dnes se věnuje geotechnice a tunelům. Předtím si vyzkoušel rekonstrukci silnice, práci v menší projekční kanceláři i práci na větší stavbě. Každá zkušenost mu přinesla jiný pohled na obor.
Ve stavebnitcví podle něj může najít své místo jak člověk, který chce pracovat především v kanceláři, tak i ten kterého lákají velké stavby jako jsou tunely nebo práce v zahraničí.

A právě šíři stavebnictví považuje za jednu z věcí, které stojí za to mladým lidem ukazovat.

Když nechcete děti přesvědčovat, ale nadchnout

Petr je lektorem Stavební gramotnosti od jejího začátku, tedy od roku 2024. Na otázku, co ho při práci s dětmi překvapilo nejvíce, odpovídá možná trochu překvapivě:

Nejde primárně o faktické informace.

„Pro ně je faktický obsah spíš bonus. Mnohem víc jim záleží na emocích a na pocitu, který z člověka a přednášky mají.“

Pokud podle něj žáci cítí, že lektora jeho vlastní téma nebaví, jen si přišel „odvykládat“ prezentaci, přistupují k tomu podobně.

Když ale vidí opravdové nadšení, zájem a ochotu poslouchat jejich otázky, situace se mění.

„Je pro ně důležité, že je někdo poslouchá a dává váhu tomu, co říkají.“

Na lektorech je založený celý koncept programů, jako je Stavební gramotnost, Energetická gramotnost a Technologická gramotnost. Lektor, který je studentem VŠ, je věkově žákům blíž než učitel nebo profesionál z praxe.

Petr má s prací s mladými lidmi zkušenosti i mimo program. Vedle své práce se věnuje atletice a trénuje děti a mladé lidi přibližně od 13 do 18 let. Zároveň se na VUT setkal s výukou prezentačních dovedností, která mu ukázala, že schopnost dobře prezentovat není jen vrozený talent. Je to dovednost, kterou lze rozvíjet.

„Kdo chce zapalovat, musí hořet“

Petrovo nadšení si všimly i samotné školy. Za své přednášky ve Stavební gramotnosti několikrát obdržel písemnou pochvalu. To je pro program důležitá zpětná vazba.

Nejde totiž pouze o to předat žákům informace o stavebnictví. Cílem je vytvořit pozitivní zkušenost s oborem a lidmi, kteří v něm pracují.

Petr to vystihuje zkušeností ze svého vysokoškolského studia. Ke geotechnice ho přivedl jeho vedoucí bakalářské a diplomové práce. Nebylo to podle něj jen tím, co učil, ale především tím, jaký vztah ke své práci měl.

„Kdo chce zapalovat, musí hořet.“

Zapálený člověk dokáže podle Petra předat zájem o obor a když k tomu má precizně připravenou přednášku, navíc vizuálně atraktivní, dostaví se efekt, ve který doufáme: o téma je zájem i mezi studenty, kteří nikdy o stavebnictví neuvažovali a možná ani nebudou. Ale i to, že se dostaví „wow“ efekt, „tak tohle jsem nevěděl, tohle mi doteď nikdo neřekl“, už je pro náš obor výhra.

Proč je popularizace stavebnictví důležitá?

České stavebnictví má podle Petra silnou tradici a české technické školy mají ve světě dobré jméno. Sám má zkušenost, že absolventi VUT nacházejí uplatnění nejen v Česku, ale také v Rakousku, Německu, Švýcarsku, Norsku a dalších zemích. Přesto stavebnictví podle něj stále trpí určitým stereotypním obrazem.

Stavebnictví si někteří mladí lidé spojují především s fyzickou prací, stavbou nebo tradičními profesemi. Jenže obor se rychle mění.

Přichází umělá inteligence, robotika, drony, automatizace, nové projekční nástroje, nové způsoby realizace staveb. Technologie podle Petra mohou postupně snížit fyzickou náročnost práce a zároveň zvýšit bezpečnost. To může otevřít stavebnictví i lidem, kteří by se mu dříve vyhýbali právě kvůli představě fyzicky náročné nebo nebezpečné práce. Budoucnost tak podle něj nebude tolik o tom, kolik člověk fyzicky unese, ale především o tom, co umí, jaké má dovednosti a jak dokáže nové technologie využívat.

Co může Stavební gramotnost změnit?

Právě tady se potkává Petrova osobní zkušenost s posláním programu.

Dětem není potřeba říkat: „Běž studovat stavební školu.“ Mnohem důležitější je podle něj ukázat jim, co všechno stavebnictví může být.

Možná je bude bavit matematika a statika. Možná je zaujmou tunely. Možná je přitáhne architektura, technologie, práce s daty nebo drony. Možná je nadchne velký projekt. A možná, stejně jako Petr, zjistí svou skutečnou oblast zájmu až později.

Stavebnictví je totiž natolik široké, že v něm člověk může během své kariéry měnit specializaci a hledat cestu, která mu sedí. Úkolem Stavební gramotnosti je tyto dveře mladým lidem otevřít.

Od absolventa k lektorovi

Petr absolvoval z oboru stavební inženýrství na FAST VUT v Brně a dnes pracuje ve společnosti V - CON, s.r.o. která je součástí skupiny Valbek, konkrétně v brněnském ateliéru geotechniky. Současně se vrací do školních tříd, jako lektor Stavební Gramotnosti.

A v této kombinaci vidí velkou výhodu.

Žákům nepřednáší člověk, který si pamatuje stavebnictví pouze z učebnic. Může jim ukázat, jak vypadá cesta absolventa do praxe, jaké možnosti nabízí první zaměstnání a co všechno se dá ve stavebnictví dělat.

Sám by chtěl ve Stavební gramotnosti pokračovat i v dalších letech.

„Dokud to budou děti vnímat pozitivně a dokud mě to bude bavit, chtěl bych to dělat dál.“

Stavební gramotnost nepřesvědčuje děti, že stavebnictví je správná volba. Dává jim možnost zjistit, jestli je správnou volbou právě pro ně.