A co děti? Budou stavět?
Rozhovor s Tadeášem Salabou, organizátorem Technologické Gramotnosti
Gramotnost je edukační projekt, školám ho nabízíte zdarma. Je o něj zájem? Předpokládám, že od roku 2014 a po úspěchu s energetickou gramotností, byl start TeGram (Technologická gramotnost) mnohem jednodušší.
Zájem je, ale musíte ho dokázat vytvořit. Kolegyně hledá školy (jednu po druhé) na internetu a snaží se dostat telefon a email na učitele matematiky/fyziky a oslovovat je s naší nabídkou. Z např. 10 odeslaných emailů se nám zaregistrují cca 2-3 školy, ostatní o naši přednášku, byť je zdarma, nemají zájem. Tím, že to děláme opravdu dlouho, tak už máme vytvořený robustní systém, který nám pomáhá vše organizovat a udržovat se školami dobré vztahy. Vše si díky tomu evidujeme a máme pod kontrolou.
Výsledků průzkumu za roky 2018-2021 ukazují, že 40 % mladých lidí neuvažuje o studiu technických oborů. Ti, co inklinují k technickému směru, mají jasno - není třeba je přesvědčovat. Co ale dá vaše prezentace těm 40%, kteří ví, že technologie nejsou pro ně?
Ten výzkum upozorňuje na dvě zajímavé hodnoty: 40 % studentů uvádí, že neví, co chtějí studovat a co by je mohlo bavit - lidově řečeno se “tak nějak hledají”. Zároveň ale nám 11 % studentů říká, že jim naše přednáška změnila vnímání technologií. Pokud to tyto dvě hodnoty sečtu, tak zhruba 50 % studentů je stále “formovatelných”, což je velmi významná část. Asi to kopíruje moderní svět mnoha příležitostí, že v samotném základu ani pořádně nevíme, co by nás mohlo bavit a čemu se chceme věnovat. Jen doplním, že statistika vychází z cca 1200 respondentů.
Vaše projekty mají jeden zásadní společný rys/kvalitu - lektoři technické gramotnosti jsou studenti oborů, o kterých přednášejí. Jak žáci ZŠ a studenti SŠ vnímají vaše lektory? Je nízký věkový rozdíl opravdu výhodou?
Tohle je naprosto prioritní a klíčové. Mít mladé lektory, kteří jsou o rok či dva starší než studenti, kterým přednášejí, přináší úplně jiný přístup k vnímání toho, o čem se posléze diskutuje. Studenti je přímo “hltají”, vše je pro ně srozumitelnější a lépe to chápou … Upozorňovat na novinky v technickém světě musí mladí.
Tohle je záludná otázka, ale přece ji položím - co vlastně mladí lidé očekávají od života? A připravuje je na to škola? Jde mi o to, jak se rozhodují o svém studiu, o svém budoucím povolání? Vnímáte z vašich přednášek zájem o dění kolem sebe? Které z témat nejvíc rezonují?
Těžko říct, ale doba se hodně změnila. A pokud si myslíte, že to je přirozené, tak bych rád sdělil jeden náš konkrétní příklad s tvorbou nového projektu Klimatická gramotnost. Pozvali jsme několik SŠ studentů, kteří nám s tím pomáhají a jejich problémy a přání jsou na míle vzdálené tomu, jak na to nahlížíme my nebo než jsme nahlíželi před 15 lety, kdy jsme byli v jejich věku. Reálně už pro to mají i nové definice jako např. “klimatická deprese”, což vyjadřuje jejich pocit i rozhodnutí, že nechtějí mít děti, protože se reálně obávají o kvalitu planety, na které žijeme. Těchto lidí je více než 20 procent, takže to není nic, co bychom měli přehlížet. A co se týče toho, jak je škola připravuje do života, tak to si asi dokážeme všichni představit. Škola musí - bohužel - řešit spousty jiných problémů a dost často ty nejzásadnější jdou mimo ni. Ale pozor, jen bych byl nerad, aby to vyznělo, že za vše může škola. Naopak - školy se dost často snaží, ale jsou zahlcené obrovskou mírou byrokracie a nelogičností požadavků.

Momentálně připravujete Klimatickou gramotnost - ohromně důležité a zajímavé téma pro mladé lidi. Můžete něco prozradit o této prezentaci?
Tento projekt bude hodně jiný. Chceme, aby jej vytvořili právě studenti. Uvědomili jsme si, že my jim opravdu nedáme to, co oni potřebují - proto je musíme aktivovat a dát jim potřebné know how. Proto budou vznikat konference o klimatu nebo třeba podcasty, které budou primárně informovat o problémech, které mladí prožívají.
Pojďme se podívat na stavebnictví - obor, který je spojován s určitou rezistencí vůči transformaci. Přesto technologie nastupují i zde - digitalizace, automatizace a robotizace pronikají do stavebnictví a přinášejí změny - například nové pracovní pozice a také mnohem větší příležitosti pro ženy. Proto je důležité o stavebnictví mluvit a popisovat vývoj, ukazovat možnosti a směr, kterým se moderní stavebnictví ubírá. Jak vnímáte jiné technické obory a jejich účast na vzdělávání nové generace?
Odpověď je z velké míry v předchozích bodech. My víme, že 50 % studentů “se hledá”, a naší rolí je jim ukázat, co dnešní doba nabízí a co by je mohlo bavit a naplňovat jejich ambice. Myslím, že technika a stavebnictví obecně představují dlouhodobý proces, který se nikdy nezastaví.
Asi mi dáte za pravdu, že velmi málo lidí se věnuje opravdu tomu, co vystudovali, a to je přesně to, že málokdo ví, co chce dělat. Já to ostatně také stále nevím, jen jdu cestou toho, co mě v tuto chvíli naplňuje a baví. Naší rolí je ukázat studentům co nejvíce možností, inspirovat je, aby se dokázali nadchnout a třeba i sami sebe v dané roli představit. Jen díky tomu mohou přijít na to, co by je mohlo dlouhodobě naplňovat a profesně uspokojit.
