Stavebnictví již desítky let trápí rostoucí náklady, stagnující produktivita a nezanedbatelná míra plýtvání. K tomu se přidává rekordní poptávka po budovách s rostoucí složitostí a rovněž zvýšenými nároky zákazníků včetně požadavků na udržitelnost. Stavebnictví 4.0 musí najít nové způsoby, jak se s těmito požadavky vypořádat. Nemluvím však o tom, že vyjmeme jednu věc a tu zefektivníme nebo ozeleníme, ale o tom, že na stavebnictví je potřeba se dívat komplexně zcela jinak od samého začátku, tj. od územního plánu až po samotný konec, tj. znovupoužití stavebního materiálu na něco dalšího. Bez napojení všech procesů do sebe tak, aby na sebe navazovaly a dávaly ekonomicky smysl se nikam nepohneme.